Vladimír Hroch (Praha 3. 4. 1907 – Uherské Hradiště 21. 9. 1966) byl malířem a profesorem umění ve Zlíně. Soukromě studoval u Ferdinanda Engelmüllera, poté na Akademii výtvarných umění v Praze u Otakara Nejedlého. Jako stipendista absolvoval studijní cesty do Francie, na Korsiku, do Mnichova, Berlína. Kromě figurálních a portrétních prací se zaměřil zejména na krajiny Slovácka, v nichž byla zřetelná fauvistická barevnost. Hojné byly také pražské motivy, častá je tvorba zátiší. Zásadním zlomem v jeho tvorbě byl rok 1938, kdy se autor rozloučil trvale s Prahou, usadil se ve Zlíně a svou tvorbu spojil s prací pedagogickou. Zaujalo ho zprvu městské prostředí Zlína, později také prvky městských parků. Po r. 1939 se Hroch dostává do volné přírody, v jeho díle se objevují venkovské chalupy (Chalupy na Pasekách, Na pasece u Rosíků aj.) a postupně i motivy panoramatických krajin, v nichž se snažil o vystižení modelace půdy. Poté se začal věnovat krajině v okolí Uherského Hradiště. Barevná tektonika vinic v Mařaticích mu byla příležitostí k barevnému rytmu, lyrické umírněnosti námětu. Objevuje se motiv vinných sklepů, sušáren švestek. Byl výrazným impresionistou, často se smyslem pro sytou barvu. Tam, kde barevně explodoval svět obrazů Joži Úprky a Stanislava Lolka, tam hledal Hroch vnitřní řád krajiny a přírody. Účastnil se založení Školy umění a působil na ní pedagogicky nejen ve Zlíně, ale i později v Uherském Hradišti. V r. 1954 získal 2. cenu v oboru malířství.
Hrochovy samostatné výstavy se konaly mj. ve městech Praha, Rubešova Galerie (1933, 1935, 1936), Třebíč (1937), Brno, Kladno (1943), Praha, Pošova galerie (1945), Zlín (1955), Hodonín, Olomouc, Zlín (1960), dále se Hroch zúčastnil kolektivních výstav, např. Praha, SVU Mánes (1930 – 1933), Zlín – pravidelně ve všech salonech (1936 – 1948), Praha, I., II. a III. přehlídka čs. výtvarného umění (1951, 1953, 1955), Zlín, členské výstavy SČSVU (1962, 1963).
zdroj: Zbyšek Malý – Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 III, Ostrava 1999.
