Vlastimil Beránek vystudoval Ateliér skla na VŠUMP pod vedením legendy českého sklářství profesora Stanislava Libenského. Je představitelem třetí generace sklářského rodu Beránků,kteří se zapsali do historie českého sklářství poté, co ve 40. letech 20. století založili sklářskou huť ve Škrdlovicích.
Vlastimil Beránek je známý jako tvůrce rozměrných skleněných plastik utavených z českého křišťálu. Sochy vytváří rovněž z dalších luxusních materiálů jako jsou dřevo a bronz. Díla se vyznačují elementární jednoduchostí a vypadají dokonale ze všech úhlů. Rozměrově svá díla vytváří až na samé hraně fyzikálních a technologických možností. Tvar abstrahuje až na samou hranici minimalismu. Ve svých sochách zhmotňuje a zastavuje samotnou kinetiku pohybu, nebo pomocí jemných nuancí parafrázuje a navozuje nejniternější city a emoce. Takového náročného cíle dosahuje dokonalostí hran, vyvážeností proporcí a specifickou barevností. Velký důraz klade na dokonalost prvotního tvaru, který pak může dále ohýbat, překrucovat a deformovat, nebo z něj odečítat jiná tělesa. To je principem Beránkovy práce - promítnutí pohybu do statické sochy.
Většina Beránkových inspirací vychází z oceánu. Fascinuje ho elegance a tvarová různorodost, kterou život v něm oplývá. Oceán se neustále pohybuje, z toho vychází tvarové názvosloví jeho děl. Dalším prvkem inspirujícím Beránka je oheň ve všech svých aspektech. Pouhým zhasnutím hořící zápalky vystoupá, jako jeho labutí píseň, poslední jemný sloupec kouře. Krátký, ale velmi intenzivní a magický okamžik.
To je inspirace pro Vlastimila Beránka.
