Wehli Matyáš (Praha 1824 – Praha 1889)

Wehli (Wehle) Matěj (Matyáš, Methusalem) (Praha 29. 3. 1824 – Praha 18. 11. 1889). Wehli byl malíř působící v Praze, v letech 1844–1853 žák pražské Akademie v ateliéru Maxe Haushofera. V r. 1856 odjel studovat do Karlsruhe. V letech 1850–1853 mu byly několikrát vydány pasy na studijní cesty do Rakouska, Bavorska a Saska. V kontextu osobností Haushoferovy krajinářské školy patří výtvarný odkaz Matěje Wehliho bohužel k těm zatím méně poznaným, přestože své obrazy pravidelně prezentoval na výstavách Krasoumné jednoty, kde v rozmezí let 1850–1888 představil téměř na pět desítek děl, např. Svatováclavský dub v Stochově v Čechách, Partie ze vdov. hřbitova v Praze (1851), Zámek na Stahrenberském jezeře (1860), Vyhlídka z Belvederu v Praze, Zříceniny v Podbabě (1861), Pozdní večer u Císařského mlýna v Bubenči (1864), Holandská krajina navečer (1881). Pro rozšíření představy o jeho tvorbě, která ve státních sbírkách není prakticky zastoupena je neobyčejně cenným přínosem dochovaný soubor Wehliho pěti olejomaleb a 12 kreseb ze sbírek Židovského muzea v Praze, které tato instituce získala vlastním nákupem a v rámci válečných svozů z let 1942–1945. Velice vzácný konvolut vysoce kvalitních, a především neobyčejně působivých maleb s úžasně silnou vnitřní poetikou, tematicky výhradně zachycující partie Starého židovského hřbitova v Praze, pravděpodobně pochází ještě ze 40. let, kdy Wehli studoval v krajinářském ateliéru na pražské Akademii. Není bez zajímavosti, že svou první malbu s námětem židovského hřbitova v r. 1843 vytvořil také malířův spolužák z ateliéru Bedřich Havránek. Volba judaické tematiky jasněji vyplyne, uvážíme-li, že Wehli byl potomkem jedné z nejvýznamnějších židovských rodin usazených v Praze již od počátku 17. století. 

zdroj: Milan Dospěl, Haushoferova krajinářská škola (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2016. – Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.