František Malý (Litomyšl 3. 10. 1900 – Brno 22. 6. 1980) byl malíř, grafik, textilní výtvarník, scénograf. Jeho tvorba zahrnuje kubizující a surrealistické krajiny, zátiší a práce z oboru výtvarnictví.
Studoval na odborné tkalcovské škole v Ústí nad Orlicí (1915–1917) a poté na UMPRUM v Praze u prof. F. Kysely a K. Beneše (1917–1921). Pracoval jako umělecký vedoucí textilních (gobelínových) dílen ve Společnosti uměleckého průmyslu v Bratislavě (1921–1925) a umělecký vedoucí podniku Detva – československý lidový průmysl v Bratislavě (1926–1933). Pedagogicky působil na Večerní škole uměleckých řemesel, kde externě učil oděvní a textilní kreslení (1929–1934), na ŠUŘ v Bratislavě a dalších školách. Od r. 1939 žil v Brně, kde v letech 1939–1950 působil na ŠUŘ. Byl členem Umělecké besedy slovenské (1921), Skupiny výtvarných umělců v Brně (1932), brněnského SVU Aleš (1939) a SVU Mánes. Ve volné tvorbě byl ovlivněn secesí, impresionismem a později kubismem, metafyzickou malbou, surrealismem, poetismem a artificialismem. Zachycoval krajiny, městské motivy, zátiší, akty, rostliny a živočichy. Výrazný okruh děl Františka Malého představují šímovsky cítěné postavy žen a torz vznášejících se v iracionálním prostoru, nebo zasazené do chiricovské městské krajiny. Vznášející se torza působí až nadpozemsky jako tiché shluky energie. Další okruh tvorby Františka Malého představují surrealisticky cítěná zátiší. Od r. 1945 se zabýval i scénografií a textilním výtvarnictvím. Spolupracoval s divadly v Bratislavě, Brně, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové a Ústí nad Labem, v oblasti textilního výtvarnictví s Textilní tvorbou v Praze a Brně, byl vedoucím návrhářem ateliéru R. Účastnil se spolkových výstav Umělecké besedy slovenské (od r. 1936) a Zlínských salonů (1936–1943). Zastoupen je ve sbírkách Slovenské národní galerie v Bratislavě, Moravské galerie v Brně, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie výtvarného umění v Ostravě a jinde. Je autorem ilustrací knih např.: E. Jurčinová: Povídky o lásce, K. Kapoun: Socho, smím?, F. Lesař: Tváří k domovu, J. Urbánková: Vonička aj. V r. 1960 mu byla udělena Jubilejní cena Osvobození města Brna, Grand Prix za kolekci tkaného textilu v Liège, získal také odměnu v soutěži návrhů koberců pro československý pavilon na XII. trienále v Miláně.
Malý František - Výstavy (výběr)
Malý svá díla vystavoval v Brně (Moravská Ostrava, s I. Weinerem-Král’em, r. 1936), v Bratislavě, Žilině, Košicích (s I. Weinerem-Král’em, r. 1937), v Praze (Vilímkova galerie, r. 1943), v Brně (s keramikem J. Kemrem, r. 1947), v Brně (r. 1958, 1965, 1968, 1970, 1980), v Bratislavě (r. 1966, 1972), v Uherském Hradišti, ve Slovenské národní galerii v Bratislavě (s G. Rouaultem, r. 1967), v Jihlavě (r. 1973), Novém Městě na Moravě (r. 1976) aj. Zúčastnil se také kolektivních výstav např. několikrát v Bratislavě, Brně a Praze, v New Yorku (r. 1938), v Ostravě (r. 1948, 1955, 1963), v Zagrebu a Berlíně (r. 1968), v Bruselu (r. 1969), v Hlubové nad Vltavou (AJG, Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, r. 1984), v Brně (Moravská galerie, Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, r. 1993)
zdroj: Zbyšek Malý – Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 VII, Ostrava 2001.
