Charlotta Ludmila Weyrother-Mohr-Piepenhagenová (Praha 19. 10. 1821 – Praha 3. 1. 1902) byla malířka, krajinářka. Byla ovlivněna příkladem svého otce, krajináře Augusta Piepenhagena, v jehož uměleckém směřování pokračovala. Zabývala se romantickými krajinnými motivy. Její malířské nahlížení vyústilo v posledních dvou dekádách 19. století až k navýsost kvalitním realistickým obrazům (Mokřiny po bouři). Věnovala se také pedagogické činnosti.
Charlotta Piepenhagenová se narodila jako druhorozená dcera Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho ženy Kateřiny. V letech 1821–1902 žila v Praze. Byla pozornou žačkou svého otce a celý život důsledně sledovala jeho umělecký názor. Malovala a kreslila podobně komponované romantické krajiny, pohledy na vysokohorské vodopády Alp, lesní zákoutí, horské stezky s bystřinami. Tyto krajinné scenérie a časné otcovy náměty vytvářela od 40. let 19. století až do své smrti. Od r. 1838 se Charlotta pravidelně zúčastňovala výročních výstav Krasoumné jednoty v Praze. Mezi lety 1852–1853 se provdala za spisovatele Klementa rytíře z Weyrotheru (zemřel v r. 1876). V letech 1853–1854 procestovala s otcem a sestrou Louisou Německo, Francii a Belgii, v r. 1866 cestovala s otcem a sestrou do Německa. Od r. 1868 je uváděna v katalozích Krasoumné jednoty pod příjmením Weyrother-Piepenhagen. V r. 1872 pobývala ve Vídni. V letech 1872–1886 pravidelně vystavovala ve Vídeňském domě umělců. Mezi lety 1879–1880 se provdala za plukovníka Karla Mohra z Ehrenfeldu. Od r. 1880 pak obesílala výstavy Krasoumné jednoty s příjmením Mohr-Piepenhagen. V r. 1879 se zúčastnila Mezinárodní umělecké výstavy v Mnichově. V r. 1881 podnikla cestu do Itálie, tu navštívila v r. 1884 ještě jednou, tentokrát společně se svou sestrou Louisou. V r. 1885 Charlotta podruhé ovdověla. V r. 1888 koupila v Praze dům, kde zřídila soukromou školu (její žačkou byla mj. i Berta von Grab) a strávila zbytek života. V r. 1901 naposledy obeslala výstavu Krasoumné jednoty. Charlotta Piepenhagenová zemřela v lednu r. 1902 bezdětná, částku 56 tisíc zlatých odkázala na zřízení nadace Charlotty Mohr-Piepenhagenové pro krajináře, Obrazárně společnosti vlasteneckých přátel umění věnovala 248 prací svého otce, většinou vzorníků, skic a kreseb.
zdroj: Naděžda Blažíčková-Horová, August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2009.
