Antonietta Brandeis (Miškovice 13. 1. 1849 – Florencie 20. 3. 1926), známá také jako Antonie Brandeisová a Antonio Brandeis, byla malířkou italské krajiny, žánrů, portrétů a oltářních obrazů.
Narodila se v Miškovicích u Kutné Hory. Studovala v Uměleckém ateliéru historických obrazů Karla Javůrka v Praze. Po smrti jejího otce se její matka znovu provdala a celá rodina se brzy stěhovala do Benátek. Brandeis začala v r. 1867 studovat na tamní AVU, kde se jejími profesory stali Michelangelo Grigoletti, Napoleone Nani, Domenico Bresolin, Pompeo Marino Molmenti a Federico Moju. Brandeis se tak stala jednou z prvních žen v Itálii, které získaly vysokoškolské vzdělání v oboru výtvarné umění. Už během prvních ročníků na Akademii Brandeis prokázala svůj talent a píli. V průběhu pěti let, která Brandeis na Akademii strávila, získala za svoje práce četná ocenění a vyznamenání v oboru dějin umění, perspektivy, kresby, krajiny, anatomické kresby i sochařství. V průběhu studia se zdokonalila v pečlivém ztvárnění krajiny a panorama města a zařadila se tak do skupiny tzv. vedutistů. V 19. století došlo k rozmachu cestovního ruchu, mnohem více lidí začalo cestovat za krásami Evropy. Benátky byly jednou nejoblíbenějších destinací a poptávka po obrazech tohoto města rostla. Tato poprávka vedla k přílivu umělců do Benátek, Brandeis se k těmto malířům zařadila. Zobrazovala město, jeho slavné památky ve složitých detailech, dokázala zachytit světlo i vitalitu, která je podstatou tohoto města. I proto byly její obrazy nesmírně populární a vyhledávané. A přestože Brandeis cestovala do Říma i Florencie a malovala tam, její vyobrazení Benátek byla stále nejžádanější.
V r. 1870 se ještě jako studentka Akademie zúčastnila své první výstavy. V r. 1875 se její obraz prodal v Londýně. To je první zmínka o jejím úspěchu, který mezi sběrateli jejího umění postupně sílil zejména mezi anglickými a německými návštěvníky Itálie. V roce 1876 a 1877 vystavovala tři krajiny Benátek, které se prodaly zahraničním sběratelům. V listopadu 1877 Brandeis představila velký obraz Palazzo Cavalli Venezia na výstavě maďarského výtvarného umění v Budapešti. Tyto práce byly signovány „Antonio Brandeis“. Životopisec De Gubernatis nabízí následující vysvětlení: První práce Brandeis se setkaly jak s chválou, tak s kritikou. Kritiku akceptovala, ale nesnesla, aby byla chválena spíše jako žena než samotná její práce. V průběhu let 1878–1893 Brandeis malovala a vystavovala řadu děl, především scény z Benátek, kde převážně pobývala. Zároveň ale také cestovala – do Florencie, Budapešti, Verony, Bologne, Říma a stejně jako v Benátkách a ve Florencii vystavovala v Turíně, Miláně i Římě. V r. 1880 se zúčastnila Mezinárodní výstavy v Melbourne, svá díla také vystavovala na společných výstavách Krasoumné jednoty v Praze.
Brandeis byla velmi plodná malířka, často zhotovovala repliky svých nejoblíbenějších děl pouze s nepatrnými změnami. Během tohoto období intenzivního malování krajin a žánrových scén se zároveň věnovala malování náboženských oltářních obrazů. Některé z těchto obrazů leze nalézt na ostrově Korčula v Chorvatsku (v kapli svatého Lukáše, katedrála Korčula, kostel sv. Víta v Blato a farní kostel Smokvica).
V r. 1897 se Brandeis vdala za Antonia Zamboniho, rytíře a důstojníka italského jezdectva. I přesto, že se v této době Brandeis zúčastnila v Itálii několika výstav, např. Mezinárodní výstavy akvarelů v Římě (v r. 1906) a vystavila svá díla ve Společnosti krásných umění ve Florencii (1907 a 1908), po r. 1906 posílala většinu svých obrazů k prodeji do Londýna. Po smrti manžela se Brandeis trvale usadila ve Florencii, kde pokračovala ve své tvorbě až do své smrti 20. 3. 1926.
Většinu svého majetku, umělecká díla a obrazy odkázala Špitálu neviňátek ve Florencii. Její portrét, který namalovala dcera jejího přítele a kolegy Guillia Capella v r. 1924, visí v síni mecenášů tohoto ústavu. Velká část pozůstalosti Antonietty Brandeis, včetně jejích obrazů byla prodána ve veřejné dražbě v r. 1926, ale Špitál neviňátek vlastní několik jejích olejomaleb, stejně jako četné akvarely a skicy, které poskytují mnoho informací o její technice malování. Díla Antonietty Brandeis jsou zastoupena mj. v galerii moderního umění v paláci Pitti ve Florencii a soukromých sbírkách po celém světě. Díla Antonietty Brandeis jsou i v současné době velmi vyhledávané.
zdroj: wikipedie, antonietta-brandeis.org
