Bohuslav Dvořák (Praha 30. 12. 1867 – Levínská Olešnice 1951) byl malířem–krajinářem. V r. 1889 vstoupil do krajinářské školy profesora Julia Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze. Pobyl tu do školního roku 1896/1897. Pro svého nemocného učitele, jemuž byly tehdy zadány nástěnné malby v pražském Národním muzeu, tvořil v přírodě studie památných míst v Čechách. Devět z těchto svých studií provedl pak kolem r. 1898 v ateliéru Akademie jako definitivní obrazy pod osobním Mařákovým dohledem. S Panuškou a Plaškem v r. 1893 pobýval poprvé v Podkrkonoší. Touha po realističtějším malování a barevnější paletě po způsobu Chittussiho ho v r. 1895 zavedla spolu s Kavánem a Holubem do Železných hor. Vznikly tam obrazy Pohled z lesa na Doubravce, Topoly u ovčince, Na potoce, U mlýna v Mladoticích a jeho nejhodnotnější obraz z mladých let Duby na hrázi. V uměleckých výstavách Krasoumné jednoty v Praze vystoupil poprvé na veřejnost v r. 1897 krajinou Na sklonku jara. Následovaly obrazy Na potoce (1898), Podzimní den (1901), Cihelny (1902) a Navečer (1903). S přítelem Antonínem Slavíčkem maloval ve Smilkově na Voticku (obraz Cesta polem), kam za nimi dojížděl i Antonín Hudeček, pak v letech 1903 - 1906 ve Střítěži a v Kameničkách (obrazy z r. 1905 Kvetoucí kaštan a Při silnici v Kameničkách). Podle starších skic maloval r. 1906 pro české oddělení rakouské výstavy v Londýně obraz Karlštejn. Se Slavíčkem navštívil v r. 1904 přítele Kavána na Hlinecku. Na jaře v r. 1908 ho Kaván zlákal do Levínské Olešnice u Staré Paky. Od té doby zůstal Dvořák věrný Podkrkonoší. Jeho drsnou krásu zvěčnil v mnoha obrazech. „Zde byl zápas o vlastní vyjádření malířem dobojován, tu byla získána živná půda jeho dílu.“ (A. Matějiček). V r. 1918 se usadil na nějaký čas v Lukavci u Hořic. Vznikly tam některé jeho Zimy, jako Zima na Lukavenském potoce, z pobytu ve Veselí na Lužnicí pochází jeho obraz Oblaka a Na hrázi Horusického rybníka. Maloval také častěji na Chotěbořsku, kde vznikly např. tempery Vítr v březovém háji, Alej z novoveského parku (1910/1911), Cesta hájem (1919). Kolem r. 1927 Dvořák přesídlil z Olešnice do blízkého Studence. Bohuslav Dvořák vystihuje barvou i stavbou obrazu všechny příznačné složky chudého podhorského kraje a jeho ovzduší s vysokým nebem, putujícími oblaky, břízami, jeřáby a kvetoucími loukami, jak odrážejí se v jeho citlivé duši.
Dvořák Bohuslav - Významná díla
Dvořákova významná díla: Volákův kopec, Na hrázi, Polní cesta, Podkrkonošská krajina, Pod Železnými horami (1908), Před bouří, Oblaka, Vítr v březovém háji, Kopretiny, Jeřáby v Kameničkách. V r. 1941 obdržel Dvořák státní národní cenu za životní dílo. V odborných mykologických kruzích byl Dvořák vysoko ceněn jako malíř českých hub. S vědeckou přesností zobrazil kvašem 800 hub v různých stavech vývoje. Asi 60 barevných reprodukcí bylo otištěno v časopise Mykologie. Vzbudily v té době obdiv i na mezinárodních přírodovědeckých kongresech v zahraničí.
Dvořák Bohuslav - Výstavy
Dvořák se stal základajícím členem Spolku výtvarných umělců Mánes a zúčastnil se, zejména v počátku (do r. 1926), velké části jeho výstav. Souborné výstavy měl v r. 1911 v Mladé Boleslavi a v Pardubicích a v r. 1937 v síni Mánesa (na 100 prací). Na výstavě Jednoty umělců výtvarných Julius Mařák a jeho škola v r. 1929 byl zastoupen 10 oleji a 14 akvarely.
zdroj: Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.
