Akademická malířka Mária Medvecká (Medvedzie 11. 9. 1914 – Bratislava 23. 4. 1987) byla slovenská malířka, představitelka slovenského realistického impresionismu, později expresionismu. Protože celou svou tvorbu zaměřila na zobrazení přeměn Oravy a v jejím celoživotním díle je patrný hluboký vztah k tomuto jejímu rodnému kraji a jeho lidu, bývá nazývána i kronikářkou Oravy. Měla smysl pro sociální cítění, zaujala ji budovatelská tematika. Byla autorkou návrhu na československou bankovku v nominální hodnotě 10 korun, která byla v oběhu od 1. 2. 1961 do 30. 6. 1988.
Mária Medvecká pocházela ze šlechtického rodu Medveckých z Medvedzieho a Malého Bysterca (Medveczky de Medveczei és Kis Bisterczei). Po studiích na učitelské akademii krátce působila jako učitelka ve svém rodném kraji (Zubrohlava, Tvrdošín, Jablonka a Námestov). V letech 1942–1945 studovala na výtvarném oddělení Slovenské vysoké školy technické (SVŠT, prof. Schurmann). Vzdělání si v letech 1945–1946 doplnila studiem na Akademii výtvarných umění ve Vídni (prof. Andersen), v letech 1946–1947 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Želibský) a na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde absolvovala v r. 1948. Byla členkou tvůrčí skupiny Život, Umělecké besedy slovenské a Svazu slovenských výtvarných umělců.
Po studiích se natrvalo vrátila na rodnou Oravu. Začínala figurálními studiemi, zátišími, motivy Bratislavy. Vždy inklinovala k realistickému projevu. Od 50. let 20. století se zabývala i angažovanými tématy socialistického realismu a obrazy industrializace. Jako malířka se věnovala figurální, krajinářské a portrétní tvorbě. Počátky jejího díla jsou spjaty s impresionisticko-realistickou orientací ve figurálních kompozicích. Na začátku 60. let se oprostila od vlivu realismu 19. století. Zaměřila se víc na krajinomalbu, která pak v 70. letech zcela převážila. Malovala uvolněným rukopisem své charakteristické oravské figurální a krajinářské motivy, kdy zjednodušeným a mírně stylizovaným tvarem dosahovala monumentálního účinku. Ve svém díle dospěla k nejvlastnějšímu pohledu a výrazu, založeném na bezprostředním a nepatetickém vztahu k realitě krajiny a člověka. Svá díla vystavovala v mnohých městech v bývalém Československu, ale i v zahraničí, např. v Berlíně, Varšavě, Budapešti, Pekingu, New Dehli, Paříži, Moskvě.
V rozvoji výtvarné kultury Oravy v období od konce 40. let až do poloviny 60. let 20. století sehrála průkopnickou úlohu putovní výstavní činnost M. Medvecké. Malířka klestila svojí tvorbou cestu pro pochopení výtvarného umění v prostředí, ve kterém by se s ním do této doby lidé neměli možnost setkat. Spolu se svým manželem akademickým malířem Ctiborem Belanem se Medvecká věnovala také tvořivé práci a významné kulturně-výchovné činnosti, jejímž výsledkem je mj. vznik Oravské galerie v Dolnom Kubíně (1965). V r. 1979 byla zpřístupněna Galerie Márie Medvecké v Tvrdošíně na Oravě. V r. 1977 byl o životě a díle Márie Medvecké natočen film (režisér Martin Slivka).
Místo posledního odpočinku Márie Medvecké a Ctibora Belana je na hřbitově v Tvrdošíně–Medvedzi. Autorem náhrobku je akademický sochař Jaroslav Kubička.
zdroj: Zbyšek Malý – Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 VIII, Ostrava 2002., soga.sk, oravskagaleria.sk, teraz.sk
