Vojtěch Brechler (Praha 1. 4. 1826 – Praha 27. 11. 1891) byl český malíř – krajinář a ilustrátor, žák Antonína Mánesa a Maxe Haushofera , c. k. dvorní malíř, učitel kreslení korunního prince Rudolfa Habsburského. Monogram AB bývá někdy zaměňován s Aloisem Bubákem (Vojtěch a Adalbert jsou česká a německá verze téhož křestního jména a byly užívány souběžně).
Pocházel ze staré umělecké rodiny. Jeho dědeček byl malířem šlechtických rodokmenů, jeho otec dovedný portrétista. Ten brzy rozpoznal synův výtvarný talent a umožnil mu studium na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru krajinářské školy Antonína Mánesa, později u profesora Maxe Haushofera. Po dramatických revolučních událostech roku 1848 a obnovení absolutistického režimu v Čechách hledal Brechler uplatnění v Uhrách. V letech 1854–1861 působil jako profesor kreslení na reálce v Pešti. Intenzivně maloval zdejší pusty a stal se vynikajícím interpretem zvláštního kouzla maďarské krajiny. Jeho realisticky koncipované obrazy zaujaly představitele vídeňského dvora, což mu umožnilo získat místo učitele kreslení dcer arcivévody Albrechta, posléze vyučoval i následníka trůnu Rudolfa Habsburského. Když se v r. 1861 reálka v Pešti proměnila na ryze nacionální ústav, odešel do jihoslovanské Gorice, patřící tehdy do rakouského Přímoří. Splnilo se mu dávné přání cestovat po jadranském pobřeží a seznámit se s památkami Dalmácie. Za uměleckou a pedagogickou činnost mu v r. 1871 císař František Josef I. udělil titul c.k. dvorního malíře.
V r. 1872 se Brechler navrátil do Čech, zastával úřad profesora na Vyšším německém staroměstském gymnáziu v Praze a zároveň se intenzivně věnoval knižní ilustraci. Jako zručný a dovedný kreslíř přispíval do řady obrázkových časopisů, mj. Světozoru, Zlaté Prahy a dalších. S Karlem Liebscherem spolupracoval jako kreslíř a ilustrátor na vydání rozsáhlé národopisné publikace Čechy, která vycházela v letech 1883–1908 v nakladatelství Jana Otty. V díle Šumava zachytil řadu motivů, například jihočeskou Kleť, Kájov, Chvalšiny nebo Blanský les. Koncem 19. století společně s turnovským znalcem lidové architektury Janem Prouskem (1857–1914) jezdil malovat na Semilsko. Vojtěch Brechler miloval přírodu; zvláštní zálibu nalézal v malbě lesních a parkových partií. Jeho stromy byly dokonale realisticky provedeny, zároveň si však zachovávaly romantické tajemství, což se líbilo uměnímilovné společnosti. Svými obrazy pravidelně obesílal pražské i zahraniční výstavy a jeho výtvarná díla byla mnohokrát oceněna. Pozornost odborníků poutaly především jeho technicky dokonale zvládnuté kresby, provedené v duchu dobového akademismu. Jako zručný kreslíř se také stal vyhledávaným ilustrátorem encyklopedických děl a obrázkových časopisů. Řadu jeho pláten zakoupila Krasoumná jednota v Praze, některá plátna putovala do New Yorku a řadu jeho děl si zakoupil rakouský císař Ferdinand V.
zdroj: Milan Dospěl, Haushoferova krajinářská škola (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2016. – Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.
