Jan Šplíchal (Sloupnice 30. 11. 1894 – Sloupnice 8. 12. 1942) byl malíř krajinář ve Sloupnici u Litomyšle. Pocházel z velké rodiny – měl 2 nevlastní bratry a 4 vlastní sourozence. Kreslil rád už od raného dětství. Ve Sloupnici začal chodit do obecné školy, a pak docházel na řemeslnickou školu v Litomyšli. Tady v té době vyučoval kreslení absolvent pražské Akademie, žák Pirnera, Lhoty a Sequense, stoupenec Mařákovy školy regionální umělec profesor Karel Šťastný. U něho Šplíchal získal malířskou průpravu a zřejmě na jeho doporučení pak nastoupil na tkalcovskou školu v Ústí nad Orlicí, kde byl součástí obecné výuky i nepovinný kreslířský obor, kam Šplíchal s největší pravděpodobností docházel. Tuto školu však vystudoval se sebezapřením. Za přispění ředitele tkalcovské školy Chramosty poté začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde se stal žákem Jakuba Schikanedra a soukromě studoval u Maxe Švabinského grafiku. Studia však nedokončil. Pravděpodobně z neutěšitelných finančních důvodů ze školy odešel a vrátil se zpět do Sloupnice. Tady pomáhal na statku u Šplíchalů jako nádeník. Na sklonku 1. světové války byl odveden na frontu. Po návratu domů se už o dokončení studií nepokoušel. Do konce svého života žil ve Sloupnici. Smířil se s osudem regionálního umělce a zaměřil se na zachycování svého rodného kraje. V jeho obrazech se objevují motivy z Českomoravské vysočiny a Litomyšlska. Vedle nich maloval kulisy, divadelní dekorace a čestné diplomy. V r. 1927 byl Šplíchalovi Syndikátem výtvarných umělců přiznán titul akademického malíře za jeho píli a úsilí, s jakým se věnoval malířskému řemeslu.V r. 1938 Šplíchal těžce onemocněl, postupně ztrácel zrak a o 4 roky později zemřel.
Mezi jeho významná díla lze zařadit: Žně, Trh ve Vysokém Mýtě, Nocturno, Kvetoucí hruška, Chalupy ve Sloupnici, Západ slunce, Chalupy v Kozlově, Hruška v poli, Bratrská borovice (lept). První souborná výstava, zahrnující 420 položek různých malířských technik (oleje, tempery, akvarely, perokresby a lepty) byla torsem jeho bohaté, impresionistické produkce (Vysoké Mýto–Ústí nad Orlicí–Litomyšl–Česká Třebová).
zdroj: Edita Mikolášková, Jan Šplíchal, malíř krajiny a vesnického života – jeho život a dílo v kontextu doby (magisterská diplomová práce), Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Praha 2009. – Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 2000.
