Bohdan Kopecký (Litomyšl 23. 8. 1928 – Litomyšl 22. 10. 2010) byl český malíř, grafik. Životním tématem jeho děl se stala hornická krajina Mostecka, prostředí města, hlubinných i povrchových dolů. Studoval také krajinu s výběžky Českého středohoří, poznával její vertikální struktury. Kolem r. 1954 se propracoval k vlastnímu osobitému výtvarnému stylu. Řada jeho výtvarných děl věnovaných horníkům a mostecké krajině, nese nejen stopu dobového dokumentu, ale i malířsky umocněného sdělení s hlubokým zaujetím pro osudy kraje a lidí. Na počátku 60. let přišel s novým přístupem k malbě krajiny, když dokázal ztvárnit i vnitřní strukturu krajiny (pohled z obrácené perspektivy), v dalším vývoji uplatnil pohled z „výšky“, připomínající snímky povrchu Země pořízené z kosmických sond. Rozšířil tradiční představy o hranicích krajinomalby a otevřel cestu k všestrannější interpretaci krajiny. Počátkem 70. let, kdy se vrátil do Litomyšle, klade větší důraz na znakově symbolickou a metaforickou složku malby, vytváří výtvarné paralely k situaci krajiny. Vnímané a prožívané v určitém vztahu k obklopujícímu, širšímu světu i kosmu. V 90. letech našel další velkou inspiraci v sopečné krajině při pobytu na Kanárských ostrovech a především na Havaji.
Bohdan Kopecký se narodil v Litomyšli jako druhorozený syn sklenářského a rámařského mistra Antonína Kopeckého. Své nadání projevoval už ve škole. V letech 1943–1944 se učil v Litomyšli u fy Tachezy fotografem, ale pro chronickou vadu zraku musel učení opustit. V r. 1944 získal 2. cenu Kuratoria pro výchovu mládeže v soutěži Ukaž co umíš. Aby se mohl věnovat malbě, vedl ho otec formálně jako sklářského učně. V r. 1945 byl Kopecký bez maturity přijat hned do 2. ročníku AVU v Praze, kde se stal žákem prof. O. Nejedlého, u něhož také absolvoval v letech 1949–1950 „čestný rok“. V r. 1950 byl povolán do vojenské služby u PTP do Záluží, později byl převelen do Karviné. Sloužil jako horník, zároveň se vyučil šramačem – specialistou. Před ukončením základní vojenské služby v r. 1952 se zavázal k hornické práci ještě na jeden rok, později smlouvu prodloužil ještě na další tři roky (aby se tak dostal do civilu) a nastoupil na dole Vítězný únor v Záluží. Po celou dobu pozoroval kraj, kreslil a maloval. V r. 1956 z hornického zaměstnání odešel. Na Mostecku se rozhodl zůstat hlavně z existenčních důvodů, zvláště, když mu byl přidělen byt v Hamru u Litvínova, ale když začal zase malovat, jeho vztah k tomuto kraji získal i jiný rozměr. Tato krajina se pro něho stala životní inspirací. Kopecký byl po odchodu z hornictví přijat za člena severočeské pobočky Svazu čs. výtvarných umělců. V r. 1957 se spolu s malíři Richardem Ťápalem a Josefem Menšem zúčastnil výstavy uspořádané ke Dni horníků a v Galerii mladých v Praze se uskutečnila jeho první samostatná výstava. V této době se také seznámil s fotografem Josefem Sudkem. V r. 1959 získal Kopecký 1. cenu v celostátní soutěži Světového festivalu mládeže ve Vídni a v r. 1960 zvláštní odměnu za portréty mosteckých havířů. Se skupinou čs. výtvarníků se účastnil v r. 1961 třemi obrazy II. bienále mladých výtvarníků v Paříži. V r. 1962 odjel s delegací SČVU na Kubu, stal se laureátem krajské ceny, obdržel 1. cenu v soutěži k 30. výročí Mostecké stávky. Ve stejném roce vznikl v režii Jaroslava Šikla krátký film Svět Bohdana Kopeckého. Výrazně se také zasadil o uskutečnění výstavy v Teplicích dvou význačných modeních umělců – malíře Mikuláše Medka a sochaře Jana Koblasy, která byla radikálním průlomem do oficiálního socialisticko-realistického umění a stala se tak přelomovou kulturní událostí. Jako malíř hornické krajiny byl Kopecký v r. 1965 vyslán na pozvání hornického města Tuzla do Jugoslávie. V témže roce byl natočen krátký film Mostecko očima malíře. V r. 1967 získal Kopecký uznání za ilustrace ke Slezským písním Petra Bezruče v soutěži Nejkrásnější knihy r. 1967. Ve spolupráci s ing. arch. J. Fojtem provedl v hale přízemí budovy banky a pojišťovny v Mostě dvě strukturní kamenné mozaiky ze štípané břidlice. V r. 1968 se Kopecký stal předsedou severočeského krajského výboru SČVU, členem předsednictva SČVU a Koordinačního výboru uměleckých svazů. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z obavy ze zatčení odjel do Jugoslávie. Když ji procestoval, vrátil se zpět do Československa. V období normalizace jako politicky nežádoucí ztrácí možnost vystavovat. Od r. 1977 pobýval častěji v Litomyšli, v r. 1980 se z Litvínova (kde žil od povolání na vojnu) do svého rodiště vrátil natrvalo. Litomyšlská krajina mu ale neposkytovala potřebnou inspiraci, zanechal tak své pravidelné umělecké práce a nastoupil jako pracovník propagace v JZD Dolní Újezd u Litomyšle (1977–1979). V r. 1982 podnikl turistický zájezd do Jugoslávie, kde maloval drobné obrázky. V r. 1991 přijal pozvání svého přítele, emigranta Vladimíra Daniela a odjel přes Curych na ostrov Lanzarote na kanárském souostroví, aby poznal sopečnou krajinu. Tato krajina na něj udělala veliký dojem, nakreslil zde několik drobných obrázků a touhu malovat sopečnou krajinu důkladněji. Na zpáteční cestě navštívil Mnichov. V r. 1993 navštívil Las Vegas, Arizonu, Mexiko a Velký kaňon řeky Colorado. Začal vyučovat na nově založené Škole restaurování a konzervačních technik v Litomyšli figurální kresbu. V letech 1994, 1997 a 2003 pobýval na Havajských ostrovech. Na základě tohoto pobytu vznikly rozsáhlé abstraktní obrazové cykly Lávová pole bohyně Pelé (1994, 1997). V r. 1998 bylo Bohdanu Kopeckému uděleno Čestné občanství města Litvínova, v r. 2002 obdržel Cenu města Mostu pro r. 2002. Bohdan Kopecký zemřel 22. 10. 2010 v Litomyšli.
Kopeckého díla jsou zastoupena např. ve sbírkách NG Praha, Galerie hlavního města Prahy, MG Brno, AJG Hluboká nad Vltavou, Galerie umění Karlovy Vary, Oblastní galerie v Roudnici nad Labem, Východočeské galerii v Pardubicích, Městské galerie v Litomyšli, GVU Ostrava.
zdroj: Zbyšek Malý – Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 VI, Ostrava 2001. – Martin Boštík – Stanislav Vosyka,Vladyka z Bídy. Malíř a Litomyšlan Bohdan Kopecký, Litomyšl 2016. – Josef Císařovský, Bohdan Kopecký, Praha 2008.
Voršilská 5
110 00 Praha 1