Watzek (Vacek) Gustav (Červený Kostelec 21. 8. 1821 – Červený Kostelec 1. 10. 1894)
Gustav Watzek byl malíř genrových a náboženských motivů a podobizen. V letech 1835 – 1837 studoval na pražské Akademii (prof. Tkadlík, od r. 1840 prof. Ruben). S prof. Tkadlíkem spolupracoval na kostelních obrazech pro Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Od r. 1841 obesílal pražské umělecké výstavy obrazy: Korunování Panny Marie, Poustevník (1842), Navštívení Panny Marie (1843), Sv. Jan Nepomucký (1844), Jobova zvěst (1847), Setkání Bořivoje se sv. Ivanem (1848), Malíři na cestě (1852), Ovčák a jeho syn (1854). Pod dozorem ředitele pražské Akademie Rubena provedl i několik větších kostelních obrazů pro Hlubokou, Bastianperk, Libštát aj. Studijní cesty ho přivedly i do Paříže, kde byl na čas žákem Gustava Courbeta. Na venkově maloval Watzek hlavně oltářní obrazy a podobizny. Od r. 1867 maloval na omítce a dokončil fresky podle návrhu Trenkwalda v kostele v Karlíně. Větší soubor jeho prací včetně domnělého portrétu Boženy Němcové (1837) byl v majetku MUDr. Josefa Kordiny v Červeném Kostelci a v tamním muzeu. Watzek je autorem obrazu Svatá rodina (1859) na postranním oltáři děkanského chrámu v Náchodě, obrazu na hlavním oltáři kostela ve Velké Jesenici a ve Rtyni u Trutnova. Namaloval také podobizny rodičů malíře Rudla v Praze (1867). Na jubilejní výstavě v r. 1908 byl vystaven jeho obraz Portrét dámy.
