Ferdinand Laufberger Julius Vilém (Bohosudov 16. 2. 1829 – Vídeň 16. 7. 1881) byl malíř a grafik. Maloval historické obrazy, krajiny a genry, humoristické ilustrace pro Figaro. V letech 1844–1850 se Laufberger školil v pražském krajinářském ateliéru Maxe Haushofera. Přestože se v r. 1851 prezentoval na výstavě Krasoumné jednoty v Praze obrazem lesního motivu, není v současné době známa jediná jeho krajina.
Povědomí o tomto krušnohorském rodáku německé národnosti se z českého prostředí zcela vytratilo (podobně jako v případě mnoha jiných žáků Maxe Haushofera). Za tímto faktem stojí především Laufbergerovo rozhodnutí přestupu z pražské Akademie na vídeňskou v r. 1852 do ateliéru Christiana Rubena. V r. 1855 Laufberger cestoval po zemích kolem Dunaje a do Cařihradu (Istanbulu), v r. 1862 po Německu, Belgii, Anglii a Francii (v Paříži pracoval u malíře Léona Cognieta) a v r. 1863 po Itálii, kde vytvořil četné kopie, zejména podle L. della Robbia. Od r. 1866 žil ve Vídni, ke setrval po celou dobu svého tvůrčího života a kde ve 2. polovině 19. století sehrál významnou roli jako tvůrce prestižních výtvarných realizací v architektuře, a především jako profesor ateliéru pro dekorativní malířství na uměleckoprůmyslové škole, který vedl od r. 1868 a v němž například studovali bratři Ernst a Gustav Klimtovi.
Z jeho děl lze uvést: Starý mládenec (1860), Genovefa v lese (1861), Letní večer v Prateru (1864). V Praze vystavil: Město Calais vzdává se Eduardu III. R. 1347 (karton 1855), Návštěva v Louvru (1864), Trh na Slovensku, Vyhnanci na hranicích své vlasti, Lesní krajina a jiné. Kromě toho vytvořil několik leptů a návrhů pro umělecko průmyslové předměty. Na výstavě miniatur v Praze v r. 1913 byla vystavena jeho Podobizna prince Lobkovice (1853).
zdroj: Milan Dospěl, Haushoferova krajinářská škola (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2016. – Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.
