Roland Chanco (Reignac, Indre 1914 – 2017) je francouzský malíř. V r. 1928 debutoval na výstavě obrazů v Touraine, kde získal 1. cenu. Když mu bylo 16 let (r. 1930) odstěhoval se do Paříže. Začal pracoval v sochařské dílně Marcela Gimonda. Ve svých oblíbených ulicích na Montmartru (Norvins, Moulin de la Galette) kreslil na zemi. Na Montmartru také navštěvoval malířské semináře, kde se setkal s malíři jako byli Utrillo, Heuzé, Gen Paul a poprvé také s Picassem. Styl raných Chancových prací až do r. 1939 je mezi post-impresionismem a expresionismem. Od r. 1942, patrně v důsledku 2. světové války, se v jeho pracích častěji než krajiny objevovaly postavy a později zátiší. Začal používat nový styl – zobrazování postav na pozadí černé a nebo tmavé barvy. Doba, po kterou tento styl používal trvá až do r. 1960 a sám Chanco ji nazývá „černým obdobím“. Přes tuto nekonvenčnost, maluje zároveň provensálské krajiny, což dokládá bezpočet akvarelů, kvašů a olejů, začal také používat pastel. Tato technika mu umožnila vyjádřit kreativitu a díky ní se stal i výborným koloristou.
V r. 1951 Chanco spolu s Chagallem pracoval v dílně hrnčíře a svého přítele Pierra Lebasque (syna Henri Lebasquea, významného francouzského impresionisty), kde vytvářel keramické práce. V letech 1952 – 1958 se Chanco neustále zaměřuje na výzkum, zajímá se o abstraktní umění, vytváří obrazy a koláže z různých materiálů, např. papír, textilie apod. V r. 1960 hnán hlubokou touhou po inovaci se rozhodl zničit téměř všechna svá díla, která do té doby vytvořil.
V letech 1961 – 1975 nastává u Chanca období, ve kterém se otevírají jeho obrovské kreativní možnosti. Toto období se označuje jako „kaleidoskopické“. Kaleidoskop, který dává představu o změně geometrických obrazců expresionistické skladby, odhalující silnou představivost. Chanco vynalezl velmi osobní styl, který zůstává v jeho práci nejdůležitější. Léta 1976 – 1986 lze označit za období intenzivní činnosti, Chanco tvoří velmi velké kompozice. Jeho práce je na rok prezentována v Japonsku, na výstavě pořádané Japan International Artist Society.
Při pohledu na Chancovu práci lze rozpoznat několik stylů jeho současníků (Ensor, Clave, Picasso), ale jeho styl není stylem nikoho jiného, je to prostě Chanco a i přes zřejmou vazbu na pozdní Picassovu tvorbu, vykazuje dílo kvality, které budeme jen stěží hledat u jiného evropského umělce podobného malířského stylu a tvarového vyjádření.
V r. 2000 vydal první svazek Soupisu díla (oleje) 1928 – 1998. V roce 2002 vydal druhý díl Soupisu díla (oleje) z let 1999 – 2001 a prací na papíru z let 1932 – 1999.
zdroj: estades.com, artpulsion.com
